Současně si dáme další úkol – aby nám jablka vydržela co nejdéle po sklizni. Protože - o kvalitě podzimní sklizně rozhodujeme již teď na jaře! A když mluvíme o jablkách, přidáme také další oblíbené jádroviny – hrušky.

Samozřejmě v předjaří jsme stromy ostříhali a posléze řádně pohnojili. Nyní, s nástupem teplejších dnů však přichází také čas škůdců a chorob, nesmíme na ně zapomenout. Proto hned v časném jaře používáme předjarní postřik, který zasáhne přezimující stadia mšic a obalečů. Při přípravě postřiku přidáváme do postřikovače také smáčedlo, aby ochranné látky pořádně na větévkách ulpěly. Tímto zásahem ale neskončíme a přípravek si nadále necháme při ruce. V průběhu sezony se nám totiž určitě objeví mšice na listech a také se přidají pilatky a obaleči. Žlutavé larvy (housenice) pilatek způsobují červivost mladých plodů. Žerou plod na povrchu, vzniká typická spirálovitá jizva. I na ně přípravek zabere. Navíc v zahradě i sadu oceníme, že přípravek je velmi tolerantní ke včelám, které nehubí.

Každoroční škůdce pilatka nenapadá jen jádroviny, ale najdeme ji třeba i na švestkách. Zde platí, že vhodná doba k postřiku proti pilatce je v závěru kvetení, ve chvíli, kdy začínají opadávat květní plátky.

Jméno obaleč zní tak neurčitě, ale za tímto škůdcem hledejme klasickou červivost jabloní. Housenky vyžírají plod směrem k jádřinci a zůstává po nich chodbička s trusem. Mladé plody opadají, starší zůstanou, ale jsou znehodnocené. Tady je ale ošetření složitější. Na jaře se kuklí přezimované housenky a v květnu se líhnou motýli. Obaleč je noční motýl a nalétává do jádrovin průběhu července až srpna podle toho, jaké jsou noční teploty. Může mít jednu nebo dvě generace. Když budeme sledovat signalizaci škůdců, v době náletu nám pomohou feromonové lapáky. Jasně nám ukážou, kdy máme použít ochranný postřik. I na toto ošetřená použijeme shodný přípravek jako zjara.

Dále známe na jablkách ošklivé strupy, které způsobuje houbová choroba, příznačně nazvaná strupovitost jabloní. Může napadat jabloně již před květem, v době květu i po odkvětu, kdy květy i mladé plody odpadávají. Později napadané plody jsou zase deformované.

Pak zde máme různé povlaky, které zase působí padlí. Proti oběma chorobám zasahujeme několikrát za sezonu.

V určité fázi vývoje jsou jádroviny náchylnější na napadení, Vše začíná již při rozpuku, když se začínají objevovat první lístky, nazýváme ji fází myšího ouška. Zde je vhodné začít preventivní ošetření právě proti strupovitosti pomocí fungicidního přípravku. Druhé ošetření provedeme v období růžového poupěte, opět tímto přípravkem. Výhodou ošetření jádrovin vhodnými přípravky je i to, že nám neničí přirozené nepřátele (například svilušek) jako jsou draví roztoči a lze je tedy použít i v integrované ochraně rostlin.

U peckovin zase bude v centru pozornosti moniliový úžeh. Ten dokáže citelně zasáhnout nejen višně a třešně, ale i meruňky a dokonce i některé odrůdy jabloní. Pokud je nestálé jaro a střídají se v jeho průběhu slunečné dny s dny, kdy prší a výrazně klesne teplota, nastupuje ideální počasí pro její šíření. Někdy je napadení tak razantní, že strom musíme nakonec pokácet, protože uhyne. Určitě takto nechceme skončit – raději použijeme speciální fungicid na tuto diagnózu. Stříkáme v době, kdy začínají meruňky nebo třešně kvést.

Zde jsme si shrnuli stěžejní jarní zásahy v jádrovinách a peckovinách, které zajistí skvělou sklizeň a těm trpělivým třeba i vítězství v soutěži Jablko roku.